Symbolickým začátkem polské cesty k samostatnosti v průběhu I. světové války byl pochod z Krakova I. Kádrové roty Střelců. Tato první polská vojenská formace od doby lednového povstání v den vypovězení války Rusku Rakousko-Uherskem 6. srpna 1914, odpochodovala z krakovských Oleandrů k nedaleké hranici s Ruskem v Michalovicach, aby odtud pochodovat na Kielce. Těch více než sto Střelců a příslušníků jiných střeleckých organizací z Haliče, špatně vyzbrojených zastaralými rakouskými puškami mělo za úlohu vyvolat v Kongresovém království protiruské povstání. Vkrátce za I. měly následovat další střelecké oddíly spolu s Pilsudským. Bohužel, jeho plány vyvolání povstání v Kongresovém království se ukázaly nereálné – co také rychle zjistilo rakouské velitelství. To dokonce zažádalo rozpustit střelecké oddíly a zařadit jejich členy do rakousko-uherské armády. Tomu zabránily působící v Haliči politické strany. Díky jejich vlivu byly ve Vídni utvořeny již 16. srpna 1914 Polské legie, které měly válčit s Ruskem po boku Rakousko-Uherska. Pilsudski se k nim přihlásil se svými střelci a podřídil se haličskému Hlavnímu národnímu komitétu.