Pevnostní balonové oddíly byly organizačně a strukturálně součástí pevnostního dělostřelectva již v roce 1902. V bitvě o Krakov, v prosinci 1914, velkou úlohu odehrálo těžké dělostřelectvo, jehož oheň byl řízen právě observačních balonů rozmístěných nad pevnůstkami pevnosti Krakov. Tehdy bylo vystřeleno až 20 000 nábojů.
Ve čtvrtek 3. prosince 1914 dva carští letci přelétávající v letadle francouzské výroby Voisin několik set metrů nad Krakovem shodili první v historii města leteckou bombu. V 11 hodin trefila v zadní křídlo činžáku při dnešní ulici Boguslawskieho 6 (tehdy ul. Jasna). Bomba probila strop a vybuchla v místě, kde byl umístěn sklad obchodní a instalační firmy I. Meisels. Explodující nepřátelský náboj úplně zničil sklad fajánsových mušlí, klozetů a van. (Zbombardovaný v prosinci 1914 činžák se proslavil také z jiného důvodu – několik desítek let později v něm bydlel nositel Nobelovy ceny Czeslaw Milosz). Nedlouho později stejní letci shodili ještě jednu bombu, která spadla vedle garnizonou nemocnice při dnešní ulici Wroclawské. Pravděpodobně to byly nepovedené pokusy zasáhnutí viaduktu, nádraží anebo pevnůstky Kleparz.
Ve čtvrtek 3. prosince 1914 dva carští letci přelétávající v letadle francouzské výroby Voisin několik set metrů nad Krakovem shodili první v historii města leteckou bombu. V 11 hodin trefila v zadní křídlo činžáku při dnešní ulici Boguslawskieho 6 (tehdy ul. Jasna). Bomba probila strop a vybuchla v místě, kde byl umístěn sklad obchodní a instalační firmy I. Meisels. Explodující nepřátelský náboj úplně zničil sklad fajánsových mušlí, klozetů a van. (Zbombardovaný v prosinci 1914 činžák se proslavil také z jiného důvodu – několik desítek let později v něm bydlel nositel Nobelovy ceny Czeslaw Milosz). Nedlouho později stejní letci shodili ještě jednu bombu, která spadla vedle garnizonou nemocnice při dnešní ulici Wroclawské. Pravděpodobně to byly nepovedené pokusy zasáhnutí viaduktu, nádraží anebo pevnůstky Kleparz.
