Pevnost Krakov (německy Festung Krakau), která odehrála důležitou roli v bitvách na konci roku1914 severně a jižně od hlavního města Malopolska, dodnes udivuje rozmachem provedení. Tato unikátní soustava vojenských objektů vznikala v létech 1848–1916 v několika etapách. První z nich byla ukončena 26. května 1856 a v tomto dni rakouské úřady oficiálně uznaly Krakov za pevnost. V předvečer výbuchu Velké války to byla největší pevnost v středně-východní Evropě, a její základní posádka měla 12 tisíc osob – většinou Poláků. Na území větším než 500 km2 bylo umístěno 176 objektů, takových jak pevnůstky, bojové kryty, dělostřelecké baterie, a také kasárna, sklady anebo vojenské nemocnice. V Rakowicach již v roku 1912. vzniklo vojenské letiště, jedno z prvních v Evropě. Integrálním elementem pevnosti byla rovněž silniční síť spolu s mosty. Připravujíc pevnost k válce, vojenské úřady nařídily budování polních opevnění, bez kterých pevnůstky nemohly fungovat v bojových podmínkách. Aby to bylo možné, bylo nutné vytvoření nejen sítě zákopů a záseků před a mezi pevnůstkami vnějšího okruhu, ale i vybourání stojících na předpolí pevnůstek budov – tímto způsobem byl v roku1914 zničeny početné domy a hospodářství, mj. dvorek v Pękowicach, stojící před čelem pevnůstek č. 44a.

Centrum pevnosti byla citadela – tuto roli plnil Wawel – a obklopovaly ji prstence opevnění. První vznikl v 60. létech XIX. století a nacházel se ve vzdálenosti sotva 600–800 m od Hlavního Rynku. Náleží do něho mj. bastion III. Kleparz, a místo toho okruhu dnes vytyčuje Alej Trzech Wieszczów. Vnější pás opevnění, vzniklý na přelomu XIX. a XX. století, byl vzdálený od centra města až o 11 km. Náleží do něj pevnůstky jak Kosocice, Pasternik, Tonie anebo Grębałów.

Známý spisovatel a zároveň korespondent na východní frontě Velké války, Ferenc Molnár, koncem ledna roku 1915 tak psal o pevnosti Krakov: "Mohutně vyzbrojená pevnost stojí na stráži německo-rakousko-uherské hranice. Mimo pevnůstek tam za dne panuje normální, plný temperamentu život nádherného polského města. Kdo viděl zaplněné polední korzo, přeplněné cukrárny a veřejnost směřující do divadla, sotva by uvěřil, že se nachází v blízkosti ruské hranice, v pevnosti v průběhu války. Připomíná ji teprve strašný hluk na ulici, způsobený projíždějící moždířovou baterií, připomínají ji vojsko pochodující na jih […]. Večer v půl desáté je všude tich a temno.  Krakov se tehdy stává skutečně pevností. Pouze v budově velitelství posádky ještě pulsuje pohyb a život".

V Krakově byla vytýčena Stezka Pevnosti Krakov, spojující většinu objektů dávné pevnosti umístěných na okrajích města: 38 velkých pevnůstek, a také mnoho menších obranných objektů a jiných budov militaristického charakteru.